Šepot

šepot
byl ho plný autobus
byl všude přicházel zevnitř
znal toho víc než já
po tichu bez svědomí
na cestě. -- ale kam?

nikdo nikdy nikam nešel
to jenom sny se zdají

sny krásné jak hora rubínů
a léto
opájené krásou
krásou spjatou s prací a vykoupením v dřině
v těžké práci co nenechávala na živu otroky

zase se objeví zrcadlo
zeptá se .. "co to zas píšeš za blbosti"
a ty mu dáš za pravdu
protože se ho bojíš
nebo ho pošleš někam...

můžeš rozbít zrcadlo,
ale tvůj odraz pak bude v každém ze střepů
stále stejný
nezbavíš se hlavy která přestala se dívat na hladinu vody

co to je?
co to vlastně je?
bolest?
ne
vyčerpání?
možná
s vypětím všech sil stále práce
pak další a po ní další práce
nevim, nevim net

Do mých bran
vešlo pokušení
vysmíval jsem se mu
protože jsem ho nikdy neviděl zpříma
až teď když slézá z koně
a přeje si být o hlavu kratší
je těžké němě stát