Rok šest

mám hrozně moc práce
ale nic nedělám
a nevím proč
nějak jsem zapomněl co to bylo

vždycky stačí jenom kliknout na tlačítko
a text navždycky zmizí, vyletí ven
občas hledáš někde ve vzduchu skrytý dráty
a někdy je ti divný
že na ty důležitý věci
vůbec nepotřebuješ elektrickou šňůru do zdi

jsou okamžiky kdy se probouzíme ze sna
zase začíná jaro
když vyjdeš ven zmokneš a je ti zima
jenže už je jaro a to je hlavní
to se počítá a od toho se všechno odvíjí

topoly už voní
cestou domů
vítr je ještě studený

udělal jsem si stejný jídlo jako před rokem
zase se probouzej stromy a brouci
v noci je zima a ve dne teplo

uvařil si čaj
po stole lezla moucha
při programování se drbal ve vousech
a představoval si jak se jde oholit
bylo to nepříjemné
i přesto to stále opakoval
nevěděl proč

poznáš, kdo tě ve tmě
drží za ruku?
v nádrži na naftu
uprostřed lesů....

sleduju svůj dech
protože už nemám co napsat
ze stromů se sypou okvětní plátky
na papír kreslí tužka už jen čáry