Básně na nevim.net
 

píšeme krví

Dveře

Mon Jul 3 00:37:13 CEST 2006
Nevím proč to nejde otevřít. Vím že šalvěj to několikrát udělala, ale mě zajímá, jak to udělat bez ní. Je to jako mít hodně tmavý brejle a zkoušet obdivovat noční lesk, je to jako ztrácet paměť. Najednou vám zase chybí přístup do něčeho většího, co je s vámi sice stále, ale nevidíte to. Je to podobné jako když si nevzpomínáte na události před pěti lety ale stačí jedna fotografie a vybavíte si celou scénu. Tyhle fotografie vy ale nemáte, protože se snažíte lovit ve vodách ve kterých nikdo nikdy nemohl fotit i kromě vás samotného ale tyhle fotky jdou stejně dobře ukrytý jako to co je na nich. Čaj a noční klid, zavírající-se oči, bádáte dál. Vzpomenete si na chvíle, kdy jste lezli oknem? Kdy jste zvraceli nad světem, nebo pouštěli stříbro měsíce do okna? Chtěl jen otevřít a vy jste po něm mohli vyšplhat až na nebe. Do nebe nebo na nebe? Kde končí nebe nad nebem? V noci je tma a ve dne světlo, v noci vidíte dál a jste blíž.

Básně na zdech

2.8. 2006
je to tak křehké
když se máš položit na operační stůl
a vyndat si jen ty vnitřnosti které si chceš vyndat
stačí aby zafoukal vítr
nebo z nebe spadlo kus omítky
a jsi zničen

když rozpářeš své tělo
všechno v něm začne hořet
budeš se svíjet v křečích
zatímco po zdech budou kapky krve
tisknout největší básně
ktré pak olízneš vlastním jazykem
ve strachu
že je někdo přečte dřív
než budou rány sešité
a zahojené

Zvíře

2.7. 2006
chtěl jsem pustit zvíře
odemkl jsem klec
ale nikoho jsem neviděl vybíhat

zvíře ve vás
čeká až vás bude moci sežrat

otevřel jsem klec
ale nikdo nevyběhl
možná až se otočím
ale to bude pozdě

vstoupil jsem tedy do klece za ním
a dvířka zamnou spadla